Česká národní banka na čtvrtečním jednání jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na současných 3,5 procenta. Všech sedm členů bankovní rady hlasovalo pro zachování stávající úrovně, kterou centrální banka drží již od loňského května. Jde tak o sedmé rozhodnutí v řadě bez jakékoliv změny měnové politiky.
Rozhodnutí přichází v době, kdy se Česká národní banka ocitla v nelehké situaci. Zatímco domácí inflace klesla v únoru na pouhých 1,4 procenta a výrazně se tak propadla pod dvouprocentní cíl centrálních bankéřů, geopolitické napětí na Blízkém východě vytváří zcela opačné tlaky směřující k výraznému zdražování.
Konflikt v Íránu jako hlavní riziko pro české domácnosti
Bankovní rada ve svém prohlášení označila makroekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě za „specifické riziko pro nadcházející měsíce, které lze nyní obtížně vyhodnotit“. Centrální banka zdůraznila, že bude pečlivě sledovat nejen přímé dopady zdražení energetických komodit na výši inflace, ale také možné negativní vlivy na ekonomickou aktivitu.
Nejviditelnějším projevem konfliktu jsou již nyní strmě zdražující pohonné hmoty. Daleko závažnější však může být zdvojnásobení tržních cen zemního plynu a výrazné zdražení termínovaných kontraktů pro příští rok, které se může poměrně brzy začít propisovat do ceníkových cen energií pro české domácnosti. Za tím může následovat další inflační vlna v podobě vyšších cen elektřiny.
Inflace může vystřelit na trojku
Ekonomové varují před dramatickou změnou inflačního výhledu. Zatímco aktuální meziroční tempo zdražování dosahuje pouze 1,6 procenta, situace se může rychle obrátit. Již ve druhém čtvrtletí letošního roku by se inflace mohla vrátit nad dvouprocentní cíl České národní banky.
Ještě dramatičtější je výhled pro začátek příštího roku, kdy by inflace mohla přechodně atakovat úroveň tří procent – tedy téměř dvojnásobek současných hodnot. Takový vývoj by znamenal výrazné zhoršení životních podmínek českých domácností, které by čelily rychle rostoucím cenám energií i dalšího zboží a služeb.
Domácí problémy se službami přetrvávají
Česká inflace navíc není úplně pod kontrolou ani bez vlivu zahraničních šoků. Hlavním problémem zůstávají ceny služeb, které rostou meziročně o 4,6 procenta a nedaří se je zkrotit. Tato inflace ve službách je poháněna rychle rostoucími mzdami, což svědčí o silných domácích poptávkových tlacích.
Nepříznivé inflační impulsy ze zahraničí tak mohou padnout na půdu, která je z hlediska zdražování stále ještě „úrodná“. Kombinace domácích a zahraničních tlaků vytváří pro centrální banku složité dilema při rozhodování o budoucím směřování úrokových sazeb.
Konec snů o levnějších úvěrech a hypotékách
Současný vývoj znamená definitivní konec nadějí na snižování úrokových sazeb a tím pádem i na levnější úvěry a hypotéky. Naopak, na stole je nyní spíše scénář opačný – případné zvyšování sazeb, pokud se inflační tlaky dále zintenzivní.
První banky již skokově zvýšily úrokové sazby nově poskytovaných hypotečních úvěrů v reakci na geopolitické napětí a očekává se, že je bude následovat i konkurence. Pro české domácnosti to znamená, že období relativně dostupného financování bydlení se může rychle chýlit ke konci, což bude mít dopady nejen na trh nemovitostí, ale i na celkovou spotřebu a ekonomickou aktivitu.