Předseda vlády Andrej Babiš oficiálně potvrdil záměr státu převzít plnou kontrolu nad energetickým gigantem ČEZ. Trh zareagoval okamžitě – akcie společnosti vyskočily na 1 215 korun za kus, což odráží spekulace investorů na výhodný výkup ze strany státu. Jenže mezi potvrzením záměru a skutečným zestátněním leží dlouhá a komplikovaná cesta, která se dotkne desetitisíců drobných českých akcionářů.
Jak vlastně zestátnění funguje a co je squeeze-out?
Stát v současnosti vlastní přes 70 % akcií ČEZ. Aby mohl společnost plně převzít, musí odkoupit zbývající podíl od takzvaných minoritních akcionářů – tedy od lidí, kteří drží menší část akcií. Pokud by stát překročil hranici 90 % vlastnictví, může využít institut zvaný squeeze-out, česky vytěsnění minoritářů. Jde o právní mechanismus, při kterém majoritní vlastník odkoupí zbývající akcie povinně – i od těch, kteří prodat nechtějí. Menšinoví akcionáři nemají právo veta, ale mají právo na přiměřenou cenu, jejíž výši určuje znalecký posudek.
Klíčová otázka: Za kolik stát akcie odkoupí?
Právě výkupní cena bude nejspornějším bodem celého procesu. Stát pochopitelně bude usilovat o co nejnižší cenu, zatímco minoritní akcionáři budou chtít co nejvíce. Aktuální tržní cena kolem 1 215 korun je přitom z velké části nafouklá spekulacemi na prémii při výkupu – tedy na to, že stát zaplatí víc, než je běžná tržní hodnota. Historicky bývá při squeeze-outech výkupní cena stanovena na základě průměrného kurzu za posledních šest až dvanáct měsíců, případně podle ocenění nezávislým znalcem. Menšinoví akcionáři mají navíc právo výkupní cenu soudně napadnout, což v praxi znamená, že právní spory mohou táhnout roky.
Kdo vydělá a kdo může prohrát?
Největší výhrou pro drobné akcionáře by bylo, kdyby stát nabídl výraznou prémii nad tržní cenou. Ti, kteří nakoupili akcie ČEZ v době, kdy se obchodovaly výrazně níže, mohou slušně vydělat. Naopak investoři, kteří nakoupili v posledních týdnech po skoku na 1 215 korun, sázejí na to, že výkupní cena bude ještě vyšší – a to je riziko. Pokud by stát nabídl cenu nižší, než je aktuální tržní kurz, tito investoři by prodělali. Spekulace na zestátnění je tedy dvousečná zbraň.
Co zestátnění udělá s pražskou burzou?
Odchod ČEZ z pražské burzy PX by byl pro český kapitálový trh velmi citelnou ranou. ČEZ patří dlouhodobě mezi největší a nejlikvidnější tituly na burze a tvoří dominantní část indexu PX, který sleduje výkonnost největších českých firem. Bez ČEZ by se index zmenšil, jeho diverzifikace by se snížila a zájem zahraničních institucionálních investorů o pražský trh by pravděpodobně dále poklesl. Pražská burza už dnes trpí nízkou likviditou ve srovnání s velkými evropskými trhy – odchod blue-chip titulu, jako je ČEZ, by tento problém ještě prohloubil.
Co by měl drobný investor dělat teď?
Pokud akcie ČEZ již vlastníte, situace je relativně příznivá – výkupní cena by měla být férová nebo i vyšší než tržní hodnota. Pokud zvažujete nákup nyní, je důležité si uvědomit, že nakupujete v podstatě spekulaci, nikoliv klasickou investici do dividendové akcie. Celý proces zestátnění může trvat měsíce až roky a výsledná cena je nejistá. Rozumnou strategií je sledovat vývoj legislativního procesu a nepodléhat panice ani euforii – obojí bývá na burze špatným rádcem.