Vlastní bydlení považují za věc, které nikdy nedosáhnou, téměř dvě pětiny Čechů bez nemovitosti — konkrétně 44 %. Evropský průměr přitom činí jen 29 %, což z nás dělá nejpesimističtější národ v celé EU. Nejde přitom o pocit bez pokrytí čísly — vysoké ceny bytů a stále relativně drahé hypotéky dávají tomuto pesimismu reálný základ.
Průměrná cena bytu v Praze dnes přesahuje 150 000 Kč za metr čtvereční. Hypoteční sazby sice pomalu klesají, ale stále se pohybují okolo 4,5 až 5 %. Pro rodinu se středními příjmy to znamená, že i skromný byt v hlavním městě představuje závazek na desetiletí dopředu — pokud na něj vůbec hypotéku dostane.
Čechy tíží výdaje na bydlení víc než zbytek Evropy
Česká domácnost vydává na bydlení průměrně 35 % svého příjmu, zatímco evropský průměr je 32 %. Každý pátý respondent přiznává, že má s úhradou nákladů na bydlení přímé potíže. Zvlášť tíživá je situace u mladých lidí ve věku 18 až 31 let — finanční problémy s bydlením hlásí 24 % z nich, tedy o 6 procentních bodů více, než je průměr v Evropě. K tomu přistupují i náklady na energie, se kterými se potýká 18 % domácností.
Pesimismus se promítá i do ochoty se stěhovat. Jen 9 % Čechů počítá s tím, že se v příštím roce přestěhuje, zatímco v Evropě je to 17 %. Lidé zůstávají tam, kde jsou — ne z pohodlnosti, ale protože přechod na lepší nebo vlastní bydlení je finančně mimo dosah. Jako největší překážky respondenti uvádějí vysoké ceny nemovitostí (31 %), nedostatek úspor na počáteční vklad (27 %) a drahé úvěry (15 %).
Kdy a jak na vlastní bydlení dosáhnout i dnes
Průměrný věk, ve kterém Češi pořizují první vlastní nemovitost, je dnes přibližně 33 let. To samo o sobě není tragédie — spíš to ukazuje, že cesta k vlastnímu bydlení je delší a vyžaduje systematičtější přípravu než dřív. Co konkrétně pomáhá?
Začít spořit dřív a cíleně. Banky zpravidla vyžadují vlastní zdroje ve výši 10 až 20 % hodnoty nemovitosti. U bytu za 5 milionů korun to znamená mít připraveno 500 000 až 1 000 000 Kč ještě před podáním žádosti o hypotéku. Stavební spoření nebo investiční účet s horizontem 5–10 let jsou osvědčené nástroje. Sledovat vývoj sazeb a načasovat refinancování. Hypoteční sazby se pohybují v cyklech — kdo dnes uzavírá fixaci na 3 roky, může za čas refinancovat za výhodnějších podmínek. Zvážit lokality mimo centra velkých měst. Ceny bytů v menších městech nebo na okrajích aglomerací jsou výrazně nižší, přičemž kvalita života nemusí být horší.
Zajímavé je, že Češi jsou v otázce vlastního bydlení překvapivě soběstační — pouze 20 % by ke koupi nemovitosti potřebovalo partnera a jen 8 % dospělých žije s rodiči. Potenciál tu tedy je. Klíčem zůstává kombinace realistického plánu, dostatečné finanční rezervy a trpělivosti — vlastní bydlení v Česku není nemožné, jen vyžaduje delší přípravu než kdekoli jinde v Evropě.