Důchod dříve, než dosáhnou běžného věku – to by mohlo čekat stovky tisíc Čechů pracujících v náročných profesích, pokud projde jedna z variant, které právě připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nová pravidla mají začít platit od roku 2028 a dotknou se přibližně 509 000 pracovních míst zařazených do třetí a čtvrté rizikové kategorie.
O tom, která z variant bude nakonec zvolena, jedná vláda se zástupci odborů a zaměstnavatelů v rámci tripartity. Všechny tři navrhované cesty mají jedno společné: rozšiřují okruh pracovníků, kteří na úlevy dosáhnou, oproti dnešnímu stavu.
Kdo jsou náročné profese a co jim stát nabízí dnes
Česká legislativa dělí rizikové práce do kategorií. Do čtvrté, nejrizikovější kategorie patří například pracovníci vystavení extrémnímu hluku, chemickým látkám nebo záření. Patří sem také zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči – ti mají nárok na dřívější odchod do penze po odpracování 2 200 směn v rizikovém prostředí. Zaměstnavatelé za ně odvádějí pět procent navíc na pojistném. Celkem se to týká zhruba 13 000 pracovních pozic čtvrté kategorie a několika tisíc záchranářů a hasičů.
Do třetí kategorie spadají profese spojené s fyzickou zátěží, vibracemi, prací v chladu nebo horku. Těch je podstatně více – okolo 116 000 míst. Jejich zaměstnavatelé musí od letošního roku povinně spořit čtyři procenta vyměřovacího základu na penzijní spoření zaměstnance. Na dřívější státní důchod ale tito lidé nárok nemají.
Tři varianty důchodové reformy pro náročné profese
První varianta ruší povinné spoření úplně a místo něj zavádí nárok na dřívější státní důchod i pro pracovníky třetí kategorie. Okruh oprávněných osob by se výrazně rozšířil. Jde o nejdražší řešení pro státní kasu.
Druhá varianta zachovává stávající systém dřívějšího důchodu pro čtvrtou kategorii a rozšiřuje povinné spoření zaměstnavatelů na větší skupinu lidí ze třetí kategorie. Jde o kompromisní cestu, která kombinuje oba přístupy.
Třetí varianta zavádí povinné spoření zaměstnavatelů plošně pro všechny – tedy i pro čtvrtou kategorii. Stát by přestal financovat dřívější odchod do penze a odpovědnost by přešla na zaměstnavatele.
Kolik to bude stát a proč jsou čísla alarmující
Ministerstvo samo přiznává, že ani zvýšené pojistné ve výši pěti procent, které zaměstnavatelé odvádějí, nestačí na pokrytí nákladů. U zaměstnanců pracujících v riziku déle než deset let pokrývají tyto odvody jen přibližně třetinu výdajů na jejich dřívější důchod. Systém tedy není soběstačný – a čím déle člověk v náročné profesi pracuje, tím větší je rozdíl.
V širším kontextu celé důchodové reformy jsou čísla ještě výraznější. Propočty ukazují, že výdaje státu na penze vzrostou do roku 2030 o 12 miliard korun ročně, do roku 2040 o téměř 45 miliard a v roce 2060 by nárůst mohl dosáhnout až 353 miliard korun. Ekonomové varují, že takový tlak na veřejné finance se bude muset promítnout do vyšších daní nebo škrtů jinde. Stát dnes vydává na penze přibližně třetinu celého státního rozpočtu – loni to bylo přes 700 miliard korun.
Vláda chce zákon schválit v lednu 2027, aby prošel parlamentem a získal podpis prezidenta s dostatečným předstihem před plánovaným spuštěním v roce 2028. Pro zaměstnance v náročných profesích to znamená, že na konkrétní podobu změn si ještě počkají – ale směr je jasný: systém se rozšíří a podmínky se změní.