Dluhopisy republiky se po čtyřech letech vracejí na trh – a tentokrát ve třech různých variantách. Ministryně financí Alena Schillerová je 14. května 2026 představila jako přímou konkurenci spořicím účtům i termínovaným vkladům. Klíčová výhoda? Výnosy jsou osvobozeny od daně z příjmů, což v praxi znamená výrazně lepší čistý výnos, než na první pohled napovídají sazby bank.
Tři varianty dluhopisů republiky: co nabízejí
Stát tentokrát nepřichází s jediným produktem, ale rovnou s trojicí. Flexi Bond je krátkodobý tříměsíční dluhopis s roční sazbou 3,5 % – novinka určená lidem, kteří nechtějí peníze vázat na roky. Pětiletý fixní dluhopis nabízí průměrný výnos 4,544 % ročně po celou dobu držení. A konečně pětiletý protiinflační dluhopis, jehož výnos se odvíjí od aktuální inflace – konkrétně od květnové meziroční hodnoty. Celkový plánovaný objem první emise je 20 miliard korun, přičemž polovina připadá na Flexi Bond a po pěti miliardách na každý z pětiletých dluhopisů.
Jak dluhopisy republiky obstojí proti spořicím účtům a vkladům
Právě daňové osvobození mění celou rovnici. Banky musí z výnosů spořicích účtů i termínovaných vkladů srazit 15% daň. Nejlepší spořicí účty sice nabízejí až 4 % ročně, ale po zdanění zbyde jen 3,4 %. Stejný efekt platí u termínovaných vkladů – J&T Banka dává na pět let 4 %, po dani ale reálně jen 3,4 %. Oproti tomu státní pětiletý fixní dluhopis s výnosem 4,544 % je čistý, bez jakéhokoli daňového krácení. Rozdíl více než jednoho procentního bodu ročně se při vyšších částkách za pět let velmi znatelně projeví.
Flexi Bond na tom není hůře. Jeho sazba 3,5 % po zdanění odpovídá přibližně 2,975 % u bankovního produktu – jenže jako státní dluhopis ji dostanete celou. I tříměsíční varianta tak reálně překonává většinu spořicích účtů, pokud nepočítáme ty s podmíněným bonusovým úrokem (minimální počet plateb kartou, pravidelný příjem a podobně).
Protiinflační dluhopis: výhoda, nebo sázka na nejistotu?
Protiinflační varianta je ze tří produktů nejkomplikovanější. Výnos kopíruje inflaci, takže při vysokém zdražování dokáže úspory skutečně ochránit – přesně jak fungovalo v době inflační vlny. Jenže při nízké inflaci může být výsledek horší než u fixního dluhopisu. Stát přidal pojistku: při předčasném splacení je roční výnos zastropován na 5 %. Kdo vydrží celých pět let, získá navíc prémii za věrnost – v posledním roce se připočte 2,5 % ročně plus případný kumulovaný přebytek inflace nad pětiprocentní hranicí. Pro konzervativního spořitele, který se obává návratu inflace, jde o zajímavou pojistku. Pro toho, kdo chce mít jistotu předem, je fixní varianta srozumitelnější volba.
Pro koho se která varianta hodí
Flexi Bond ocení především ti, kdo mají větší hotovost na spořicím účtu a nechtějí ji vázat na roky, ale zároveň jim vadí podmínky bank pro vyšší úrok. Hodí se také jako krátkodobé zaparkování peněz před větší investicí. Pětiletý fixní dluhopis je nejvhodnější pro střadatele s delším horizontem, kteří chtějí jistotu výnosu bez průběžného sledování trhu. Navíc do každého dluhopisu lze vložit až 3 miliony korun, takže lidé s vyššími úsporami nepřijdou o výhodné úročení kvůli stropům, které banky u spořicích účtů běžně nastavují. Protiinflační dluhopis pak dává smysl jako součást diverzifikovaného portfolia pro ty, kdo se chtějí zajistit proti scénáři opakovaného zdražování.
Nevýhodou všech tří variant je nižší likvidita. Pětiletý dluhopis sice lze předčasně splatit, ale pouze v přesně stanovených termínech jednou ročně – ne kdykoli jako u spořicího účtu. Kdo by mohl peníze potřebovat nečekaně, měl by si část úspor ponechat v dostupnější formě. Upisovací období první emise běží do 28. června 2026, peníze musí být na účtu nejpozději 7. července.