Sociální odvody OSVČ se v roce 2026 vrací na nižší úroveň – Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto a schválila novelu, která snižuje vyměřovací základ zpět na 35 % průměrné mzdy. Zákon ještě čeká na podpis prezidenta, ale jeho přijetí je prakticky jisté. Pro statisíce živnostníků to znamená konkrétní úsporu na měsíčních zálohách i zajímavý přeplatek za již zaplacené vyšší odvody.
Původní zvýšení vyměřovacího základu na 40 % průměrné hrubé mzdy zavedl konsolidační balíček předchozí vlády v roce 2023. Nová koalice se rozhodla tento krok zrušit a vrátit podmínky do stavu platného v loňském roce. Senát sice zákon odmítl, sněmovna ho ale přehlasovala nadpoloviční většinou – pro hlasovalo 118 poslanců, přičemž stačilo 101.
Kolik konkrétně ušetříte na zálohách
Dopad do rodinného rozpočtu živnostníků je přímočarý. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění klesá z 5 720 korun na 5 005 korun, tedy o 715 korun měsíčně. V ročním součtu to dělá úsporu přes 8 500 korun. Pokud tedy platíte minimální zálohy, od července – kdy zákon s největší pravděpodobností nabyde účinnosti – si budete moct nastavit nižší platbu. Za červen ještě zaplatíte dosavadní vyšší částku.
Změna se dotkne také plátců paušální daně v prvním pásmu. Paušální daň v sobě zahrnuje mimo jiné právě zálohu na sociální pojištění, takže i zde dojde ke snížení měsíční platby. Přesnou výši úspory lze spočítat v online kalkulačkách zaměřených na OSVČ.
Přeplatek za první polovinu roku 2026
Zákon platí zpětně od ledna 2026. To znamená, že živnostníci s minimálními zálohami a plátci paušální daně v prvním pásmu mají za první měsíce roku zaplaceno více, než bude nová legislativa vyžadovat. Vzniklý přeplatek stát vrátí při ročním vyúčtování v roce 2027 – nebo si ho živnostníci mohou odečíst od záloh ještě do konce letošního roku. Druhá možnost je výhodnější, protože peníze máte k dispozici dříve.
Riziko nižšího důchodu: co říkají kritici
Snížení odvodů není bez rizik. Senát zákon odmítl právě proto, že nižší odvody znamenají nižší příspěvky do důchodového systému – a to ve dvojím smyslu. Za prvé, státní kasa může přijít ročně až o 3,5 miliardy korun, které by jinak posílily důchodový účet. Za druhé, a to je pro samotné živnostníky podstatnější, nižší odvody se přímo promítají do výše budoucího starobního důchodu.
Podle kritiků zákona, včetně bývalého ministra práce Mariana Jurečky, by mohli živnostníci v důchodu dostávat až o 1 500 až 1 650 korun měsíčně méně, než kdyby vyšší odvody platili. Senátor Ondřej Lochman pak hovořil o tom, že zákon prohlubuje nespravedlnost mezi živnostníky a zaměstnanci, kteří odvody ve výši odpovídající plné mzdě platit musí.
Jak se rozhodnout: okamžitá úspora, nebo vyšší důchod?
Živnostníci, kteří platí pouze minimální zálohy, stojí před praktickou otázkou: využít zákonnou možnost platit méně, nebo dobrovolně odvádět vyšší částky a budovat si vyšší důchodový nárok? Zákon nikomu nebrání platit více, než je minimum – jde jen o to, zda to má smysl právě přes státní průběžný systém, nebo zda je lepší rozdíl investovat jinam, například do doplňkového penzijního spoření či jiných produktů.
Jisté je jedno: krátkodobá úspora 715 korun měsíčně je reálná a okamžitá, zatímco dopad na důchod se projeví až za desítky let. Pro mladší živnostníky může být rozumné ušetřené peníze aktivně investovat. Pro ty, kteří jsou blíže důchodovému věku, stojí za zvážení, zda se nevyplatí zálohy snižovat jen minimálně.