Úrokové sazby ČNB se mohou zvýšit dříve, než kdokoli čekal – finanční trhy začaly v prvním červnovém týdnu výrazně přeceňovat šanci na utažení měnové politiky už na červnovém zasedání bankovní rady. Přitom ještě před několika dny bylo takové rozhodnutí považováno za velmi nepravděpodobné.
Co stojí za tímto přehodnocením? Klíčový signál přišel z peněžního trhu. Takzvaný FRA kontrakt, který odráží očekávání ohledně krátkodobých úrokových sazeb, vzrostl jen za jediný týden o 13 bazických bodů. To v praxi znamená, že trhy z velké části doceňují zvýšení základní repo sazby ČNB o 25 bazických bodů. Pozoruhodné přitom je, že k tomuto přehodnocení došlo bez jakýchkoli výrazných komentářů centrální banky ani bez zásadních nových ekonomických dat.
Silné mzdy a zpomalující inflace – paradoxní recept na zdražení peněz
Ekonomický obraz Česka je v tuto chvíli na první pohled příznivý. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2026 poprvé v historii překonala hranici 50 000 korun – přesně dosáhla 50 282 Kč, což představuje meziroční růst o 8,1 %. Reálný růst mezd, tedy po odečtení inflace, dosáhl 6,4 % – nejsilnější tempo za posledních pět let. Zároveň inflace v květnu zpomalila na 2,1 % z dubnových 2,5 %, přičemž potraviny dokonce zlevnily.
Proč tedy ČNB uvažuje o zdražení peněz? Právě silný mzdový růst je pro centrální bankéře varovným signálem. Vyšší příjmy domácností zpravidla vedou k vyšší spotřebě, a ta může v příštích měsících opět roztočit inflaci. ČNB tak zvažuje preventivní krok – zvýšit sazby dříve, než se poptávková inflace skutečně projeví. K tomu přistupují i geopolitická rizika, například napětí v oblasti Blízkého východu a jeho dopad na ceny energií.
Česká koruna na tato očekávání reagovala posílením a přiblížila se k hranici 24,20 Kč za euro, tedy k nejsilnějším úrovním od začátku roku. Silnější koruna sice zdražuje český export, ale zároveň tlumí dovozní inflaci.
Co zvýšení sazeb znamená pro hypotéky
Pro lidi s hypotékou jde o nepříjemnou zprávu, byť s odloženým účinkem. Banky sazby hypoték nepřizpůsobují okamžitě – záleží na tom, zda máte fixaci a jak dlouho ještě trvá. Kdo má hypotéku s fixací na několik let, pocítí změnu až při refixaci. Právě tehdy banka přepočítá splátku podle aktuálních tržních sazeb, které jsou v prostředí vyšších sazeb ČNB logicky vyšší. Kdo refixaci plánuje v příštích měsících, měl by zvážit, zda se nevyplatí jednat rychle – nebo naopak zvolit delší fixaci a zajistit si současnou sazbu na více let.
Nové hypotéky budou pravděpodobně dražší. Přestože banky při stanovování hypotečních sazeb sledují především výnosy dlouhodobých státních dluhopisů, zvýšení základní sazby ČNB celkově zdvihá náklady na peníze v ekonomice a dříve či později se promítne i do nabídkových sazeb hypoték.
Střadatelé mohou naopak vydělat
Opačná strana mince patří těm, kdo spoří. Vyšší úrokové sazby ČNB se zpravidla přenášejí i do úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů. Banky sice nereagují okamžitě a ne vždy zvýší úroky proporcionálně, ale konkurenční tlak je k tomu obvykle donutí. Střadatelé by proto měli sledovat aktuální nabídky a být připraveni přejít k bance, která nabídne lepší podmínky. V prostředí, kde reálné mzdy rostou a inflace klesá, může i mírné zvýšení úroku na spořicím účtu znamenat skutečný přínos.
Červnové zasedání bankovní rady ČNB tak může přinést první zvýšení sazeb po delší pauze. Pro české domácnosti to znamená jediné: vyplatí se být připraven – ať už jde o refinancování hypotéky, nebo o výběr výhodnějšího spořicího produktu.