Kybernetické pojištění patří mezi nejrychleji rostoucí pojistné produkty na světě — a přesto ho velká část českých malých a středních firem stále nemá sjednané. Přitom čísla ze sousedního Německa jsou varovná: škody způsobené kybernetickou kriminalitou tamním podnikům dosáhly v roce 2025 hodnoty přes 202 miliard eur, což představuje meziroční nárůst o 13 %. Německo je přitom největším obchodním partnerem Česka a tamní trendy se do tuzemska zpravidla přenášejí s ročním zpožděním.
Co se děje za hranicemi a proč by to mělo zajímat české podnikatele
Studie výzkumné společnosti Bitkom Research ukázala, že v uplynulém roce zažilo kybernetický útok nebo mělo opodstatněnou domněnku o útoku velké množství německých firem. Téměř tři čtvrtiny z nich se setkaly s digitální sabotáží, dvě třetiny hlásily krádež obchodních dat a více než polovina přišla o fyzické IT vybavení. Za útoky stojí nejčastěji aktéři z Ruska a Číny — každý z těchto zdrojů zasáhl přibližně 46 % dotazovaných podniků.
Celkové škody německého hospodářství, které zahrnují jak digitální, tak analogové útoky — tedy třeba odposlech jednání nebo sabotáž výrobních systémů — dosáhly v roce 2025 závratných 289 miliard eur. To je o 8 % více než rok předtím. Kybernetická kriminalita se tak v Německu řadí mezi největší podnikatelská rizika vůbec, a to bez ohledu na velikost firmy.
Co kybernetické pojištění skutečně kryje
Kybernetické pojištění není jen o hackerech v kapucích. Moderní pojistné produkty pro firmy typicky pokrývají náklady na obnovu dat a systémů po ransomwarovém útoku, právní odpovědnost při úniku osobních údajů zákazníků, výpadek příjmů způsobený přerušením provozu nebo náklady na krizový management a komunikaci. Součástí bývá i pokrytí forenzního vyšetřování — tedy zjištění, jak k útoku došlo a co bylo kompromitováno.
Naopak pojišťovny standardně nekryjí škody způsobené válečnými kybernetickými operacemi (takzvaná válečná výluka), ztráty vzniklé zanedbáním základní bezpečnosti nebo útoky na nezabezpečené systémy bez aktualizací. Právě proto pojistitelé při uzavírání smlouvy stále častěji vyžadují bezpečnostní audit nebo doklad o používání dvoufaktorového ověřování.
Proč podnikatelé kybernetické pojištění stále odkládají
Důvodů je několik. Mnozí majitelé menších firem se domnívají, že jsou pro hackery příliš malí a nezajímaví. Opak je pravdou — automatizované útoky cílí právě na firmy s nižší úrovní zabezpečení, které jsou snadnějším terčem než dobře chráněné korporace. Dalším důvodem je cena: kybernetické pojištění bývá vnímáno jako zbytečný výdaj, dokud se nic nestane. Přitom průměrný ransomwarový útok na malou firmu může znamenat výpadek v řádu dnů až týdnů a škody v milionech korun.
Trh kybernetického pojištění v Česku nicméně roste. Pojišťovny rozšiřují nabídku produktů pro živnostníky i střední podniky a ceny se díky větší konkurenci postupně zpřístupňují. Základní krytí pro menší firmu lze dnes pořídit za nižší tisíce korun ročně — tedy za zlomek toho, co by stálo zvládnutí jediného vážného incidentu bez pojistky.
Na co si dát pozor při výběru pojištění kybernetických rizik
Před podpisem smlouvy je klíčové pečlivě prostudovat výluky. Důležité je také zjistit, zda pojistka kryje přerušení provozu — tedy ušlý zisk za dobu, kdy firma nemůže fungovat — nebo jen přímé náklady na obnovu. Stejně zásadní je limit pojistného plnění: u malých firem bývá dostačující krytí od jednoho do pěti milionů korun, větší podniky by měly uvažovat o vyšších částkách. A konečně: pojišťovna by měla nabízet i asistenční linku dostupnou v případě incidentu, protože v prvních hodinách útoku záleží na každé minutě.