Pojištění nákladu se pro firmy závislé na námořní dopravě stalo během posledních dnů palčivým tématem. Íránský útok čtyřmi drony na nákladní loď v Hormuzském průlivu — z nichž jeden plavidlo skutečně zasáhl — roztočil spirálu vojenských odvet a znovu otřásl trhem válečných pojistných přirážek. Americké jednotky tři drony sestřelily, loď přesto utrpěla zásah, i když dokázala pokračovat v plavbě. Spojené státy následně provedly odvetné údery na íránská skladiště raket, pobřežní radary a vojenské základny v regionu — Írán záhy odpověděl dalšími útoky na americká zařízení.
Hormuzský průliv není jen geopolitická křižovatka — je to úzké hrdlo, jímž protéká přibližně 20 % světového obchodu s ropou a velká část globální kontejnerové přepravy. Když íránský úřad pro plavbu průlivem prohlásil, že nemůže zaručit bezpečnost lodí plujících mimo dohodnuté časy a koridory, trh to vzal jako jasný signál: riziko je zpět. Mezinárodní námořní organizace pozastavila svůj program usnadňující odplutí lodí uvázlých v oblasti, provoz nákladních lodí ve čtvrtek oproti středě znatelně klesl a většina plavidel se uchýlila k takzvanému ománskému koridoru.
War-risk pojistné: co to je a proč teď roste
Standardní pojištění námořního nákladu kryje běžná rizika — poškození při nakládce, bouři, nehodu. Válečná rizika (war-risk) jsou samostatná kategorie, která pokrývá škody způsobené ozbrojenými konflikty, teroristickými útoky, minami nebo právě dronovými útoky. Pojistitelé tuto přirážku počítají dynamicky podle aktuální bezpečnostní situace v dané oblasti. Když se situace uklidní — jako po oznámení 60denního příměří mezi USA a Íránem v polovině června — war-risk přirážka klesá. Jakmile příměří selže, přirážka prudce roste zpět. Přesně to se nyní děje.
Pro firmy to má přímý dopad na náklady. Vyšší pojistné se promítá do ceny přepravy, dopravci ho přenášejí na zákazníky a celý řetězec zdražuje. Firmy, které mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty s pevnou cenou, mohou být zaskočeny tím, že jejich pojistné krytí válečná rizika buď vůbec nezahrnuje, nebo obsahuje výluky pro konkrétní geografické oblasti označené jako rizikové zóny.
Co by měly české firmy zkontrolovat ve svých pojistných smlouvách
České firmy dovážející zboží z Asie, Perského zálivu nebo Blízkého východu by měly co nejdříve prověřit několik věcí. Za prvé, zda jejich pojištění námořního nákladu válečná rizika skutečně kryje — nebo jsou tato rizika výslovně vyloučena. Za druhé, jak jsou nastaveny geografické výluky: mnoho standardních polic automaticky vylučuje oblasti vedené jako válečné zóny, a Hormuzský průliv do takové kategorie nyní snadno spadá. Za třetí, zda mají sjednáno pojištění přerušení provozu — tedy krytí pro případ, kdy zboží nedorazí včas a firma kvůli tomu přijde o tržby nebo musí platit smluvní pokuty odběratelům.
Stejně důležité je pojištění pohledávek. Pokud česká firma prodává zboží zákazníkům v regionu nebo obchoduje s protistranami, jejichž platební schopnost závisí na stabilním provozu námořních tras, výpadek dodávek může způsobit druhotnou platební neschopnost — a bez pojištění pohledávek nese toto riziko exportér sám.
Signál z pojišťovacího trhu: investoři sázejí na válečná rizika
Že téma válečných rizik v námořní dopravě není jen akademická záležitost, naznačuje i zájem kapitálových trhů. Velký americký pojišťovací broker Hub International, za nímž stojí private equity fond Hellman & Friedman, právě podal důvěrnou žádost o vstup na burzu (IPO). Tento krok přichází v době, kdy je trh válečných rizik v centru pozornosti — a investoři zřejmě věří, že poptávka po specializovaném pojistném krytí bude nadále růst.
Pro české podnikatele a živnostníky je z toho jeden praktický závěr: pojistné smlouvy na námořní náklad nejsou dokumenty, které stačí podepsat jednou a zapomenout na ně. Bezpečnostní situace v klíčových průlivech se mění rychle — a pojistné podmínky se mění spolu s ní. Přezkoumání smluv ve spolupráci s pojišťovacím makléřem, který rozumí námořním rizikům, se v tuto chvíli vyplatí víc než čekání na to, až problém nastane.