Pojištění majetku firmy prověří až skutečná katastrofa — a ta přišla 9. července 2026 do Zlína. Požár jedenáctipatrové budovy v bývalém areálu Svitu pohltil centrální sklady hned několika společností najednou. Obuvnická firma Vasky přišla o přibližně 75 tisíc párů bot v hodnotě 150 až 180 milionů korun. Outdoorový prodejce Alpine Pro hlásí škodu přesahující 500 milionů korun — šlo o jeho jediný centrální sklad v celé republice. Zasaženo bylo rovněž depo Zásilkovny a archiv Baťovy nadace. Část budovy se odpoledne zřítila. Celková škoda výrazně překračuje půl miliardy korun.
Proč sdílený sklad znamená dvojnásobné riziko
Všechny postižené firmy sdílely jeden objekt. To je z pohledu pojištění zásadní problém. Pokud se v jediné budově nachází váš jediný sklad, jedno ohnisko požáru dokáže paralyzovat celý provoz — bez ohledu na to, jak velká nebo malá vaše firma je. Majitel Alpine Pro Václav Hrbek situaci popsal jako „scénář, na který se jednoduše nedá připravit“. Jenže právě na takové scénáře pojištění existuje — pokud je správně nastaveno.
Co pojištění skladových zásob skutečně kryje — a co ne
Základní pojištění majetku kryje zpravidla škodu na fyzickém majetku: budovách, strojích, vybavení a zásobách. Jenže zde číhají první past. Zásoby bývají pojišťovány na tzv. novou cenu nebo účetní hodnotu — a tyto dvě čísla se mohou výrazně lišit od skutečné prodejní hodnoty zboží. Firma Vasky vyčíslila ztrátu v prodejních cenách (150–180 milionů korun), ale pojistné plnění se typicky odvíjí od nákupní nebo výrobní ceny, která může být výrazně nižší. Před uzavřením pojistky je proto klíčové si ujasnit, na jakém základě jsou zásoby oceněny a zda pojistná částka odpovídá skutečné hodnotě skladu v jeho nejvytíženějším období — například před sezónou.
Dalším kritickým bodem je podpojištění. Pokud firma pojistí zásoby na 50 milionů korun, ale v okamžiku škody má ve skladu zboží za 150 milionů, pojišťovna plnění poměrně krátí. Výsledek: dostanete jen třetinu skutečné ztráty. Pojistnou částku je proto nutné pravidelně aktualizovat — ideálně před každou sezónou, kdy zásoby kulminují.
Přerušení provozu: pojistka, na kterou firmy nejčastěji zapomínají
I kdyby pojišťovna vyplatila plnou náhradu za shořelé zboží, firma stále čelí dalšímu problému: výpadku tržeb. Vasky má výrobní kapacitu 10 000 až 12 000 párů bot měsíčně. Přišla o 75 000 párů — to znamená výpadek výroby na minimálně šest měsíců, během nichž zákazníci nenakupují, ale fixní náklady (nájmy, mzdy, úvěry) běží dál. Právě na tuto situaci pamatuje pojištění přerušení provozu (také nazývané „business interruption“). Kryje ušlý zisk a stálé náklady po dobu, kdy firma nemůže normálně fungovat. Bez něj může být i plně odškodněná firma do roka v existenčních potížích.
Na co si dát pozor v pojistných podmínkách
Při sjednávání nebo revizi pojistky se zaměřte na několik konkrétních bodů. Za prvé, územní rozsah a umístění zásob — pojistka musí explicitně krýt adresu skladu, kde zboží fyzicky leží, včetně externích nebo pronajatých prostor. Za druhé, čekací doby u přerušení provozu — většina smluv obsahuje tzv. karenční lhůtu (například 3 nebo 7 dní), po kterou plnění neplyne. Za třetí, maximální doba odškodnění — pojistka přerušení provozu bývá omezena na 6 nebo 12 měsíců, ale obnova po takovém požáru může trvat déle. A za čtvrté, výluky pro sdílené objekty nebo specifická rizika — některé smlouvy omezují plnění, pokud požár vznikl v části budovy, kterou firma přímo nevlastní ani neprovozuje.
Praktické kroky pro každého podnikatele
Zlínský požár je připomínkou, že katastrofa nerozlišuje mezi velkým řetězcem a malou rodinnou firmou. Základní opatření jsou přitom dostupná každému: nechte si jednou ročně udělat audit pojistného krytí, porovnejte pojistné částky se skutečnou hodnotou zásob a nezapomeňte zahrnout pojištění přerušení provozu. Pokud skladujete zboží v cizím objektu nebo sdíleném areálu, ověřte si, zda a jak vás pojistka chrání i v takovém případě. Cena za správně nastavené pojištění podnikatelských rizik je zlomkem toho, co může firma ztratit během jediného dopoledne.