Pojištění přerušení provozu je produkt, o kterém většina podnikatelů slyší až ve chvíli, kdy ho potřebují — a nemají ho. Rozsáhlý požár skladové haly v Čelákovicích, kde v ranních hodinách zasahovalo přes sto hasičů a zásah dosáhl třetího stupně poplachu, je přesně takovým případem, který tuto mezeru v podnikatelském pojištění bolestně osvětluje.
Co se stalo v Čelákovicích
Krátce před šestou hodinou ranní zachvátil oheň skladovou halu o půdorysu přibližně 100 × 50 metrů, v níž byly uskladněny elektrokoloběžky. Požár byl tak intenzivní, že hala se během zásahu zřítila — hasiči proto nemohli vstoupit dovnitř a celou akci vedli výhradně zvenčí. Na místě pracovalo 25 jednotek, přivolána byla i těžká technika včetně rypadel a nakladačů, která měla strhnout zbývající konstrukce a umožnit prolití vodou. Hustý kouř byl viditelný z širokého okolí a úřady vyzvaly obyvatele, aby nevětrali a omezili pohyb venku. Příčina požáru ani výše škody zatím nebyly stanoveny, nikdo nebyl zraněn.
Pojištění majetku nestačí: kde vzniká skutečná ztráta
Majitel takového skladu může mít sjednané solidní pojištění majetku firmy — a přesto se po požáru ocitnout na pokraji bankrotu. Proč? Protože pojištění majetku uhradí hodnotu shořelého zboží, strojů nebo budovy. Nezaplatí však ani korunu za měsíce, kdy firma nemůže fungovat.
Právě tady vstupuje do hry pojištění přerušení provozu, anglicky označované jako business interruption. Tento produkt kryje výpadek tržeb v době, kdy je provoz ochromen nebo zcela zastaven, dále fixní náklady, které firma platí dál bez ohledu na to, zda vydělává — nájmy, mzdy, splátky úvěrů — a v některých variantách i náklady na náhradní prostory nebo přesun výroby jinam. Podle dat pojišťoven přitom přerušení provozu tvoří až 60 až 70 procent celkové ekonomické ztráty při velkých požárech průmyslových objektů. Jinými slovy: fyzická škoda na majetku bývá jen menší část problému.
Proč firmy pojištění přerušení provozu podceňují
Podobné požáry jako ten v Čelákovicích nejsou v poslední době výjimkou — v řádu týdnů zasáhly velké požáry průmyslových a skladových hal také v Šumperku a ve Zlíně. Přesto zůstává pojištění přerušení provozu mezi českými podnikateli výrazně podceněno. Důvodů je několik: produkt bývá vnímán jako zbytečný výdaj navíc, jeho cena závisí na odhadu ročního zisku a fixních nákladů — a právě tady vzniká druhý velký problém, takzvané podpojištění. Pokud firma pojistnou částku nastaví příliš nízko nebo ji roky neaktualizuje, pojišťovna v případě škody plnění poměrně krátí.
Na co si tedy dát pozor při sjednávání? Klíčové jsou tři parametry: výše pojistné částky odpovídající skutečnému hrubému zisku a fixním nákladům za rok, délka doby odškodnění — tedy jak dlouho pojišťovna výpadek tržeb hradí, standardně bývá 12 až 24 měsíců — a takzvaná čekací lhůta, po kterou pojišťovna ještě neplní. Čím kratší čekací lhůta, tím lépe pro pojištěného, ale tím vyšší bývá pojistné.
Kdo by měl pojištění přerušení provozu zvážit
Odpověď je jednoduchá: každá firma, jejíž provoz závisí na konkrétním místě, skladě, strojním vybavení nebo specifické infrastruktuře. Sklad elektrokoloběžek v Čelákovicích je učebnicovým příkladem — bez fyzického skladu a zboží firma nemůže expedovat, fakturovat ani splácet závazky. Pojištění přerušení provozu přitom není výsadou velkých korporací. Sjednávají ho i menší výrobní firmy, e-shopy se skladem nebo provozovatelé restaurací. Cena se odvíjí od odvětví, obratu a míry rizika, ale ve srovnání s potenciální ztrátou bývá zanedbatelná. Požár v Čelákovicích je připomínkou, že nejhorší okamžik pro zjištění, co pojistka nekryje, je den po škodě.