Živelní pojištění patří k základní výbavě každé firmy — a letošní rok jasně ukazuje proč. Za první pololetí 2026 evidovala jedna z velkých tuzemských pojišťoven přes 3 400 živelních škod s odhadovaným objemem přesahujícím 232 milionů korun. Přestože jde meziročně o přibližně 15% pokles počtu událostí, intenzita jednotlivých bouřek byla místy extrémní. A druhá polovina roku, poznamenaná rekordními vedry a suchem, slibuje další zkoušky.
Dominantní příčinou škod byly kroupy, přívalové deště a silný vítr. Majetkové škody tvořily zhruba 74 % všech hlášených událostí — tedy poškozené střechy, fasády, okna, ale i zaparkovaná vozidla. Nejvyšší jednotlivé pojistné plnění za první pololetí přesáhlo 176 tisíc korun: šlo o případ, kdy přívalový déšť během několika minut zaplavil celé přízemí i sklep rodinného domu. Podobné škody přitom hrozí stejně reálně skladišti, provozovně nebo kanceláři firmy.
Vedra a sucho: nová rizika, která pojistky firem často nepokrývají
Letošní léto přineslo kromě bouřek také extrémní sucho a teploty atakující 40 °C. Právě tato kombinace způsobila v sousedním Maďarsku bezprecedentní situaci: tamní jaderná elektrárna Paks musela poprvé za 42 let odstavit všechny své bloky, protože hladina Dunaje klesla na rekordní minimum a voda nestačila chladit reaktory. Vláda vyzvala firmy i domácnosti k výraznému omezení spotřeby elektřiny, zejména v odpoledních a večerních hodinách.
Pro české podnikatele je to varovný signál. Výpadek energie způsobený extrémním počasím nebo přetížením sítě může ochromit provoz výrobní linky, chladírenského skladu nebo datového centra stejně efektivně jako povodeň. Přitom standardní pojištění majetku firmy tento typ škody většinou nekryje — pokud si podnikatel nesjednal také pojištění přerušení provozu (tzv. business interruption).
Co by mělo pojištění majetku podnikatele skutečně zahrnovat
Základní živelní pojištění firmy kryje přímé fyzické škody na budovách, strojích nebo zásobách — typicky po požáru, povodni, krupobití nebo vichřici. To je ale jen první vrstva ochrany. Podnikatelé by měli zvážit rozšíření o několik klíčových modulů:
Pojištění přerušení provozu hradí ušlý zisk a fixní náklady (nájemné, mzdy) za dobu, kdy firma nemůže normálně fungovat kvůli pojistné události. Bez tohoto krytí může i relativně malá škoda na střeše nebo rozvodech přerušit provoz na týdny a způsobit ztráty mnohonásobně vyšší než samotná oprava.
Pojištění výpadku energie nebo škod způsobených přepětím a podpětím je dalším důležitým doplňkem, zejména pro firmy závislé na nepřetržitém provozu strojů, chlazení nebo IT infrastruktuře. Klimatické extrémy totiž stále častěji způsobují výkyvy v distribuční síti, které poškozují elektroniku a průmyslová zařízení.
Stejně důležité je správné nastavení pojistné částky. Podpojištění — tedy situace, kdy je majetek pojištěn na nižší hodnotu, než odpovídá skutečnosti — je u firem velmi časté. V takovém případě pojišťovna při výplatě plnění poměrně krátí náhradu. Doporučuje se proto pravidelně aktualizovat pojistnou smlouvu, zejména po nákupu nových strojů nebo rekonstrukci provozovny.
Na co si dát pozor při sjednávání živelního pojištění firmy
Klimatická data ukazují, že extrémy přestávají být výjimkou. Kroupy ničí střechy firemních hal stejně jako rodinných domů, přívalové deště zaplavují sklady v průmyslových zónách a vlny veder ohrožují provoz energeticky náročných provozů. Podnikatelé by proto měli svou pojistnou smlouvu projít s makléřem nebo pojišťovacím poradcem a ověřit, zda krytí odpovídá skutečným rizikům jejich oboru — a zda výluky v pojistných podmínkách nevylučují právě ty události, které jsou v jejich regionu nejčastější.