Pojištění přerušení provozu se v pátek 7. srpna 2026 dostalo do centra pozornosti způsobem, jakým si to žádný pojistný matematik nepřeje. V bratislavské rafinerii Slovnaft, dceřiné společnosti MOL Group, explodovala nádrž s ropnými produkty a nad slovenskou metropolí se vzápětí rozvinul hustý černý dým viditelný z mnoha kilometrů. Tlakovou vlnu pocítili obyvatelé přilehlých čtvrtí až ve svých domovech – okna se třásla, budovy vibrovala. Naštěstí žádná zranění. Škody na zařízení a ztráty z výpadku výroby však mohou snadno dosáhnout stovek milionů eur.
Co se vlastně v Slovnaftu stalo
Incident nastal krátce po poledni, kdy podle vyjádření mluvčí společnosti došlo k narušení jedné z nádrží na ropné produkty. Následné hoření uskladněného materiálu vyvolalo rozsáhlý požár. Na místě okamžitě zasáhli podnikoví hasiči a okolní obyvatele vyzvali, aby nevycházeli ven a zavřeli okna. Situaci se podařilo dostat pod kontrolu bez obětí na životech – to je v kontextu takové havárie mimořádně příznivý výsledek. Příčina výbuchu v době publikace tohoto článku nebyla officiálně potvrzena.
Jaké pojistné krytí podobná havárie vyžaduje
Průmyslová havárie tohoto rozsahu zpravidla aktivuje hned několik pojistných produktů najednou. Prvním je pojištění majetku firmy, které kryje fyzické škody – v tomto případě poničenou nebo zničenou nádrž, potrubí, přilehlá zařízení a veškerou infrastrukturu zasaženou výbuchem či požárem. U rafinerie takového formátu může samotná oprava nebo náhrada technologického celku přesáhnout desítky milionů eur.
Druhým, a pro mnoho firem klíčovým produktem, je právě pojištění přerušení provozu (anglicky Business Interruption, zkráceně BI). Toto pojištění nekryje fyzické škody na budovách nebo strojích – to řeší majetkové pojištění. BI pojištění místo toho nahrazuje ušlý zisk a fixní náklady, které firma musí platit i v době, kdy nemůže vyrábět ani prodávat. Pro rafinerii to znamená výpadek zpracování ropy, ztrátu tržeb z prodeje pohonných hmot a dalších produktů, přičemž mzdy zaměstnanců, splátky úvěrů nebo nájmy tekou dál. Historická data z podobných havárií v evropských rafineriích ukazují, že celková pojistná plnění se pohybovala v rozmezí 100 až 500 milionů eur – přičemž BI složka tvořila nezřídka větší část než samotné majetkové škody.
Třetím relevantním pojistným produktem je pojištění odpovědnosti za škody třetím osobám. Pokud by výbuch poškodil okolní nemovitosti, způsobil zdravotní újmu nebo kontaminaci životního prostředí, odpovědnostní pojištění kryje nároky sousedů, obcí nebo státních orgánů. V případě Slovnaftu naštěstí k takovým škodám zřejmě nedošlo, ale hustý dým nad Bratislavou mohl teoreticky vyvolat i nároky z narušení zdraví nebo z ekologické zátěže.
Kde mívají firmy v pojištění mezery
Případ Slovnaftu je užitečnou lekcí i pro menší výrobní podniky a živnostníky. Nejčastější chybou bývá, že firma má sjednáno majetkové pojištění, ale BI krytí zcela chybí nebo je poddimenzované. Pojistná suma u přerušení provozu by měla odpovídat hrubému zisku firmy za dobu, po kterou reálně hrozí výpadek – a ta může být u složitých technologií klidně 12 až 24 měsíců, než se provoz plně obnoví. Druhou častou mezerou je podcenění čekací doby (tzv. franchise period): pojistné plnění z BI začíná vyplácet až po uplynutí sjednané lhůty, typicky 24 nebo 72 hodin. Krátkodobé výpadky tak firma nese sama.
Pro každého podnikatele, který provozuje výrobu, sklad nebo provozovnu závislou na nepřetržitém chodu, platí jednoduchá rovnice: bez pojištění přerušení provozu je majetkové pojištění jen poloviční řešení. Požár nebo výbuch totiž nezničí jen stroje – zastaví cashflow, které firmu živí. A to může být v konečném důsledku existenční hrozba větší než samotná fyzická škoda.