Pojištění přerušení provozu se v českém podnikatelském prostředí stále bere jako nadstandard. Požár skladu ve Zlíně, který v červenci pohltil centrální zásoby obuvnické firmy Vasky i outdoorového prodejce Alpine Pro, ukazuje, proč je to chyba. Vasky přišly o zboží v řádu vyšších desítek milionů korun, Alpine Pro o více než půl miliardy. A to je teprve začátek příběhu.
Fyzická škoda na majetku bývá totiž jen první vlna problémů. Druhá – a často ničivější – přichází v podobě výpadku tržeb, nákladů na náhradní řešení a ztráty zákazníků. Alpine Pro muselo ihned po požáru pozastavit online prodej a teprve po několika týdnech ho obnovilo v improvizovaném režimu, kdy centrální sklad nahrazují vybrané kamenné prodejny. Vasky se podle vlastních slov nachází „někde na půl cesty“ a do běžného provozu mají ještě daleko. Obě firmy navíc přiznávají, že v příštích měsících očekávají propad tržeb – část kolekcí shořela, část se musí vyrábět znovu.
Co pojištění přerušení provozu skutečně kryje
Pojištění přerušení provozu (anglicky business interruption insurance, zkráceně BI) je produkt, který navazuje na klasické pojištění majetku. Zatímco majetkové pojištění uhradí hodnotu shořelého zboží nebo zničené budovy, BI pojištění kryje ekonomické následky toho, že firma nemůže normálně fungovat. Konkrétně jde typicky o ušlý zisk za dobu, kdy provoz stojí nebo je omezen, fixní náklady, které firma platí i bez příjmů (nájmy, mzdy, splátky úvěrů), a takzvané zvýšené náklady provozu – tedy výdaje na náhradní sklady, expresní přepravu zboží od dodavatelů nebo dočasné přestěhování výroby.
Klíčovým parametrem každé BI pojistky je doba odškodnění, tedy maximální délka období, za které pojišťovna ztráty hradí. Bývá to nejčastěji 12 nebo 24 měsíců. Právě tady mnoho firem chybuje – nastavují příliš krátkou dobu, aniž by reálně zvážily, jak dlouho by trvalo obnovit plný provoz po totální ztrátě centrálního skladu. Případ Alpine Pro a Vasky naznačuje, že i u středně velkých obchodních firem může zotavení trvat řadu měsíců.
Co BI pojištění nekryje a na co si dát pozor
Stejně důležité jako to, co pojistka kryje, je vědět, co nekryje. Standardní BI pojištění se nevztahuje na výpadky způsobené kybernetickým útokem (pokud není sjednáno zvlášť), přerušení provozu u klíčového dodavatele nebo odběratele, ani na situace, kdy provoz omezí epidemie nebo vládní nařízení – na to bolestivě doplatily firmy v době covidových lockdownů. Pojistné plnění také nenastoupí okamžitě: standardně existuje takzvaná čekací lhůta (franchise), která bývá 3 až 7 dní. Teprve po jejím uplynutí začíná pojišťovna počítat ušlý zisk.
Dalším rizikem je podpojištění. Firmy si limit pojistného plnění nastavují podle odhadu, který ale nemusí odpovídat reálnému zisku a fixním nákladům v době škody. Pokud je pojistná částka nižší než skutečné roční příjmy, pojišťovna plnění poměrně krátí. Výsledek: firma dostane jen zlomek toho, co potřebuje k přežití.
Proč české firmy toto pojištění podceňují
Střední a menší české firmy vnímají BI pojištění jako zbytečný náklad. Argumentují tím, že mají pojištěný majetek, a to jim prý stačí. Příběh ze Zlína ukazuje, jak krátkozraké takové uvažování může být. Pojistné za přerušení provozu přitom tvoří zpravidla jen malý příplatek k základní majetkové pojistce – v řádu jednotek procent z celkového pojistného. Likvidace takové pojistné události je ale složitá a zdlouhavá: pojišťovna potřebuje doložit skutečné tržby za předchozí období, prokázat příčinnou souvislost mezi škodou a výpadkem příjmů a vyčíslit oprávněné náklady. Celý proces může trvat měsíce, v komplikovaných případech i roky.
Pro majitele firem i živnostníky platí jednoduchý test: Kolik měsíců by váš podnik přežil bez příjmů, ale s plnými fixními náklady? Pokud je odpověď „méně než šest“, je BI pojištění s dostatečným limitem a dobou odškodnění pravděpodobně jedna z nejlevnějších forem ochrany, kterou si můžete pořídit.