Životní pojištění zatím nezdražuje — a to i přesto, že vlny veder si jen v Anglii a Walesu během května a června letošního roku vyžádaly přibližně 2 700 lidských životů. Jde o jedno z nejsmrtelnějších letních období od roku 2004, kdy bylo sledování teplotní mortality vůbec zahájeno. Přesto pojišťovny své aktuárské modely nemění. Proč? A co to může znamenat pro české pojistníky?
Proč pojišťovny zatím nemění sazby životního pojištění
Číslo 2 700 obětí veder zní alarmně, ale pojistní matematici ho zasazují do širšího kontextu. V Anglii a Walesu zemře ročně přibližně 570 000 lidí celkem — letní nadúmrtnost tak představuje méně než půl procenta roční mortality. To je sice statisticky patrné, ale samo o sobě nestačí k přepočítání pojistných tabulek, na nichž stojí celá kalkulace sazeb životního pojištění.
Klíčovou roli hraje i celkový obraz roku 2026. Zimní chřipková sezóna byla mimořádně mírná, takže celková úmrtnost zůstávala v první polovině roku na historicky nízkých hodnotách. Letní výkyv tuto bilanci sice zhoršuje, ale nemusí ji nutně obrátit. Výsledkem může být rok, který je přes dramatická letní čísla stále nadprůměrně příznivý z hlediska celkové mortality.
Harvesting effect: vedra přesouvají smrt, ne jen přidávají
Pojistní matematici pracují s fenoménem označovaným jako „harvesting effect“ — česky efekt sklizně. Jde o pozorování, že část obětí veder tvoří lidé, kteří by zemřeli v blízkém horizontu tak jako tak. Extrémní horko jejich smrt pouze posune o několik týdnů dříve. Po vlně veder pak obvykle přichází období, kdy je naopak úmrtnost nižší, než modely předpovídají. Celková roční čísla tak nemusí být výrazně vyšší — mění se jen rozložení úmrtí v čase.
Zásadní otázka, kterou si pojišťovny nyní pokládají, zní: přestávají vedra pouze přeskupovat úmrtí, a začínají je skutečně přidávat? Pokud ano, mortalitní tabulky — základ pro výpočet sazeb životního pojištění — by musely být přehodnoceny.
Pojištění lidé jsou odolnější: socioekonomický faktor
Pojišťovny mají ještě jeden důvod k relativnímu klidu: pojištěná populace historicky snáší vlny veder lépe než obecná populace. Lidé, kteří mají sjednané životní pojištění, jsou průměrně bohatší, a tím pádem zdravější, lépe dostupnými lékařskými službami vybavení a schopnější se před horkem chránit — ať už klimatizací, nebo kvalitnějším bydlením. Dopady extrémního horka tak na ně dopadají proporcionálně méně.
Co to znamená pro české pojistníky
Česká republika zatím podobná data o teplotní mortalitě systematicky nesleduje ve stejném rozsahu jako britské instituce, ale klimatický trend je celoevropský. Letní vlny veder jsou v celé Evropě čím dál intenzivnější a četnější. Pokud se ukáže, že jde o trvalý posun, nikoli o výkyv, pojišťovny budou muset své modely přizpůsobit — a to se dříve či později promítne i do cen životního pojištění v Česku.
Pro běžného pojistníka to zatím neznamená žádnou okamžitou změnu. Stávající smlouvy jsou uzavřeny za fixních podmínek a přecenění se týká nových produktů. Odborníci ale doporučují sledovat, jak se budou vyvíjet podmínky při obnově smluv — právě tam se případné přehodnocení klimatických rizik může poprvé projevit v podobě vyšší pojistné sazby nebo přísnějšího zdravotního dotazníku.