Kybernetické pojištění zůstává v Česku výrazně podceněným nástrojem — a přitom aktuální data za léto 2026 ukazují, že každý 128. e-mail doručený tuzemským firmám je phishing. To je výrazně horší číslo, než je globální průměr, a jasný signál, že česká firemní prostředí se stávají terčem systematických a stále sofistikovanějších útoků.
Situaci přitom nekomplikují jen klasické podvodné e-maily. V létě 2026 odborníci zaznamenali zcela nový typ hrozby: autonomní hackerský útok provedený AI agenty v USA, který nevyžadoval téměř žádný lidský zásah. Kybernetická kriminalita se profesionalizuje rychleji, než většina firem stíhá reagovat. Varováním z praxe je i případ automobilky Jaguar Land Rover, která ve stejném období přiznala, že loňský kybernetický útok stále negativně ovlivňuje její hospodářské výsledky. Škody tedy nekončí v den útoku — táhnou se měsíce.
Co kybernetické pojištění pro firmy reálně kryje
Mnoho podnikatelů si pod pojmem kybernetické pojištění představuje pouze náhradu za ukradená data. Ve skutečnosti kvalitní pojistka pokrývá mnohem širší spektrum škod. Klíčové oblasti krytí jsou tři:
Výpadek provozu — pokud útok způsobí, že firma nemůže několik dní fungovat (nefunguje e-shop, výrobní systém nebo účetní software), pojistka hradí ušlý zisk za toto období. Pro menší firmu může i týdenní výpadek znamenat existenční problém.
Obnova dat a systémů — záchrana zašifrovaných nebo smazaných dat, obnova serverů a nákup nového softwaru po ransomwarovém útoku patří mezi nejnákladnější položky. Tyto náklady pojistka typicky kryje, včetně honorářů IT specialistů najatých k nápravě škod.
Odpovědnost za únik dat třetím stranám — pokud útočník získá osobní údaje zákazníků nebo obchodních partnerů, firma čelí nejen pokutám od regulátorů (v EU může jít o miliony korun na základě nařízení GDPR), ale i nárokům poškozených. Právě tato složka pojistky bývá pro firmy pracující s citlivými daty naprosto zásadní.
Na co si dát pozor při sjednávání pojistky
Kybernetické pojištění není standardizovaný produkt — podmínky se mezi pojišťovnami výrazně liší. Před podpisem smlouvy je třeba prověřit několik věcí. Za prvé, zda pojistka kryje i lidskou chybu zaměstnance (například kliknutí na phishingový odkaz), nebo jen technické průniky zvenčí. Za druhé, jaká je výše spoluúčasti a zda pojišťovna vyžaduje splnění konkrétních bezpečnostních standardů — například pravidelné zálohování dat nebo používání dvoufaktorového ověřování. Nesplnění těchto podmínek může být důvodem k odmítnutí plnění.
Pro živnostníky a malé firmy existují i základní balíčky s nižším pojistným, které pokrývají alespoň nejzásadnější rizika. I relativně levná pojistka v řádu několika tisíc korun ročně může při phishingovém útoku ušetřit statisíce. Klíčové je nespoléhat na to, že útok „nás se netýká“ — statistiky z července 2026 ukazují pravý opak. České firmy jsou pod tlakem nadprůměrným, a kdo nemá ani základní pojistnou ochranu, riskuje víc, než si uvědomuje.