Finanční podvody v Česku dosáhly v roce 2026 alarmujících rozměrů — za pouhých sedm měsíců přišli klienti českých bank o 1,9 miliardy korun, a to navzdory tomu, že banky zachránily přes 8,1 miliardy korun z celkově ohrožených prostředků. Počet zaznamenaných útoků sice vzrostl zhruba o pětinu na 62 705 případů, celková škoda ale meziročně vyskočila o téměř 80 %. Podvodníci se prostě naučili krást efektivněji.
Klíčové číslo, které by mělo zaujmout každého, kdo má bankovní účet: průměrná škoda na jednoho okradeného klienta přesáhla 30 000 korun — a meziročně vzrostla o téměř 10 000 korun. Není to statistická abstrakce. Je to reálná částka, o kterou přichází průměrná oběť, která podvodníkovi uvěřila.
Falešný e-shop versus falešný investiční poradce: propastný rozdíl
Ne všechny podvody jsou stejně nebezpečné. Podvod prostřednictvím falešného e-shopu vyjde oběť průměrně na 3 800 korun — nepříjemné, ale přežitelné. Naproti tomu oběť falešného investičního poradce přijde typicky o 80 000 korun. Právě investiční podvody jsou proto nejničivější kategorií. Fungují na jednoduchém principu: podvodník nabídne lákavé zhodnocení, třeba 15 nebo 20 % ročně, požádá o „vstupní vklad“ a po jeho obdržení zmizí — nebo naopak přesvědčí oběť, aby posílala další a další peníze s tím, že portfolio roste.
Phishing — tedy podvodné e-maily napodobující komunikaci banky, České pošty nebo jiné důvěryhodné instituce — patří dlouhodobě k nejrozšířenějším metodám. V českém prostředí je dnes každý 128. e-mail phishing. Útočníci přitom stále více využívají nástroje umělé inteligence: falešné hlasy, deepfake videa se známými tvářemi nebo dokonale napodobené webové stránky. Poznat podvod pouhým okem je rok od roku těžší.
Proč škody rostou rychleji než počet útoků?
Banky investují do bezpečnosti miliardy korun a jejich systémy dokáží zachytit naprostou většinu podezřelých transakcí. Problém ale leží jinde: podvodníci přesunuli těžiště svých aktivit na sociální inženýrství. Namísto technického hackování útočí na psychiku. Vytvářejí časový tlak („musíte jednat hned, jinak přijdete o všechno“), vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce. Jejich cílem je přimět oběť, aby sama potvrdila platbu nebo předala přístupové údaje — a v tu chvíli jsou i ty nejsofistikovanější bankovní systémy bezmocné. Celkový odhad škod za celý rok 2026 přesahuje 10 miliard korun.
Existuje pojištění proti kybernetickým podvodům pro fyzické osoby?
Přirozená otázka zní: dá se proti takovému riziku pojistit? Odpověď je komplikovaná. Kybernetické pojištění pro firmy a podnikatele existuje a pokrývá například náklady na obnovu dat, právní pomoc nebo ušlý zisk po kybernetickém útoku. Pro běžné fyzické osoby je však nabídka na českém trhu stále velmi omezená. Některé banky nabízejí v rámci prémiových balíčků k účtu asistenční služby nebo pojištění platebních karet, která kryjí zneužití při krádeži nebo ztrátě — nikoli však škody způsobené tím, že klient sám platbu potvrdil pod nátlakem. A právě to je případ drtivé většiny dnešních podvodů. Čistě soukromé pojištění proti finančním podvodům způsobeným sociálním inženýrstvím v Česku prakticky neexistuje — prevence tak zůstává jedinou skutečnou ochranou.
Konkrétní kroky, jak se chránit před podvodem
Základní pravidla jsou jednoduchá, ale stále je ignoruje příliš mnoho lidí. Nikdy nesdělujte PIN, heslo ani ověřovací kód — žádná banka ani policie je po telefonu nepožaduje. Než potvrdíte platbu, ověřte si přímo na pobočce nebo na oficiálním čísle banky, zda vám skutečně volal jejich zaměstnanec. U investičních nabídek zkontrolujte, zda má poradce licenci ČNB — registr je volně dostupný online. Falešný e-shop odhalíte kontrolou data registrace domény, chybějících kontaktních údajů nebo podezřele nízkých cen. A pokud máte jakékoli pochybnosti, transakci raději nezahajujte — ztrátu způsobenou vlastní akcí banky zpravidla nenahradí. Česká bankovní asociace navíc provozuje bezplatný Kybertest na adrese kybertest.cz, kde si každý může ověřit, jak odolný vůči útokům skutečně je.