Spotřebitelský úvěr v Česku čeká zásadní proměna. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, která poprvé v historii zavádí pevný strop celkových nákladů na půjčku — a to drtivou většinou 134 ze 136 přítomných poslanců napříč politickým spektrem. Nová pravidla mají platit od 1. února 2027.
Klíčovou novinkou je omezení roční procentní sazby nákladů, zkráceně RPSN. Jde o ukazatel, který zahrnuje nejen úrok, ale i veškeré poplatky spojené s půjčkou — a právě ten byl dosud u některých poskytovatelů astronomicky vysoký. Nově nesmí RPSN u vyšších půjček překročit čtyřnásobek repo sazby České národní banky zvýšený o 8 procentních bodů. Repo sazba ČNB je základní úroková sazba, kterou centrální banka ovlivňuje cenu peněz v ekonomice — momentálně se pohybuje kolem 3,5 %, což by znamenalo maximální RPSN přibližně 22 %. Pro malé půjčky do 20 000 korun se splatností kratší než 12 měsíců platí samostatný strop odvozený od základní sazby ČNB.
Konec triku s námitkou nedostatečného posouzení úvěruschopnosti
Novela ruší jeden z kontroverzních nástrojů, který si někteří dlužníci oblíbili jako způsob, jak se zpětně zbavit povinnosti platit úroky. Šlo o tzv. námitku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti — dlužník mohl zpochybnit smlouvu s tím, že věřitel před poskytnutím půjčky dostatečně neprověřil jeho schopnost splácet, a domáhat se vrácení zaplacených úroků. Nově se automaticky předpokládá, že spotřebitel byl schopen splácet, pokud úvěr v minulosti řádně doplatil, nebo pokud splácí hypotéku alespoň 18 měsíců bez problémů. Tím se tato cesta k zpětnému vymáhání peněz výrazně uzavírá.
Novela zároveň rozšiřuje svou působnost na produkty, které dosud stály mimo regulaci. Nově se pravidla vztahují i na odložené platby — tedy modely typu „kup teď, zaplať později“, které jsou oblíbené zejména při nákupu elektroniky nebo oblečení online. I u těchto produktů budou muset poskytovatelé posuzovat schopnost klienta splácet. Výše odložené platby navíc nesmí přesáhnout průměrnou mzdu v ekonomice za předchozí rok.
Zákaz sledování sociálních sítí a přísnější reklama
Zákon přináší i výslovný zákaz, který dosud v českém právu chyběl. Poskytovatelé úvěrů nesmějí při hodnocení žadatelů využívat data ze sociálních sítí, ani přihlížet k informacím o rasovém původu, politických názorech nebo členství v odborech. Regulace se zpřísňuje i v oblasti marketingu — reklama na půjčky nově nesmí naznačovat, že si klient půjčkou zlepší finanční situaci nebo zvýší životní úroveň.
Zákon myslí i na lidi v dluhových problémech. Věřitelé budou nově povinni odkázat klienty ve finančních potížích na dostupné dluhové poradenství. A pro onkologické pacienty platí důležitá změna: pojišťovny nebudou smět zohledňovat překonanou rakovinu při sjednávání pojistek k úvěrům po uplynutí sedmi let od ukončení léčby — dosud tato lhůta činila 15 let.
Riziko nárůstu nelegální lichvy
Ne všichni přijímají novelu s nadšením. Kritici upozorňují, že příliš přísná regulace může mít nezamýšlený vedlejší efekt: část klientů, kteří dnes nedosáhnou na bankovní úvěr a využívají legální nebankovní půjčky, může být při zavedení stropu RPSN odmítnuta i těmito poskytovateli. Hrozí tak, že tito lidé skončí u nelegálních lichvářů, kteří se na žádnou regulaci neohlíží. Tento argument zazněl v průběhu legislativního procesu opakovaně, přesto zákon prošel s téměř jednomyslnou podporou.
Novela vychází z evropské směrnice CCD2, jejíž implementace měla původně proběhnout do 20. listopadu 2026. Česká republika lhůtu nestihla a zákon nabude účinnosti až 1. února 2027. Před podpisem prezidenta musí projít ještě Senátem.