Hypotéky v Česku znovu zdražují a hranice 7 % se stává reálnou hrozbou. Česká spořitelna jako největší tuzemská banka zdražila všechny délky fixací o několik desetin procentního bodu a podobným směrem se vydávají i ostatní banky na trhu. Přitom prakticky každá větší politická strana měla ještě před volbami dostupné bydlení a levnější úvěry jako jeden ze svých stěžejních bodů. Realita finančních trhů ale předvolební programy nečte.
Co stojí za zdražováním hypoték
Klíčovým důvodem růstu sazeb jsou vyšší náklady bank na financování. Banky si totiž peníze na hypotéky samy půjčují — a pokud jim toto financování zdraží, dříve nebo později se to promítne do sazeb pro klienty. Banky sice mohou část nákladů po určitou dobu absorbovat ve vlastních maržích, ale tento prostor není neomezený.
Za vyššími náklady financování stojí především geopolitická nejistota a obavy z návratu inflace. Pokračující konflikt na Ukrajině, nestabilní energetické trhy a ceny pohonných hmot pohybující se kolem 48 Kč za litr nafty a 44 Kč za litr benzinu — to vše vytváří prostředí, ve kterém finanční trhy raději sázejí na to, že vyšší úrokové sazby tu s námi zůstanou déle, než by si většina lidí přála.
Přidejme k tomu specificky český problém: vláda plánuje jeden z nejvyšších rozpočtových schodků v historii země. Vysoký deficit znamená, že stát musí vydat více dluhopisů a přilít do ekonomiky více peněz — a obojí vytváří tlak na růst tržních úrokových sazeb a přináší proinflační rizika. Jinými slovy, slib levnějších hypoték a zároveň rekordní schodek státního rozpočtu jsou přinejmenším v přímém rozporu.
ČNB není nástroj politiků
Česká národní banka má ze zákona jediný hlavní úkol: hlídat inflaci. Není jejím posláním zajišťovat politikům levnější hypotéky před volbami ani po nich. Politici mohou na ČNB tlačit a kritizovat její rozhodnutí, centrální banka ale zatím zůstává skutečně nezávislá na vládních přáních. A to je správně — inflace je pro domácnosti a jejich rozpočty nebezpečnější než dočasně vyšší sazby.
Co rozdíl v sazbách znamená pro vaši splátku
Aby byl dopad zdražování konkrétní: vezměte hypotéku na 4 miliony korun se splatností 30 let. Při sazbě 5 % vychází měsíční splátka zhruba na 21 500 Kč. Pokud sazba vzroste na 7 %, splátka vyskočí přibližně na 26 600 Kč. To je rozdíl více než 5 000 Kč měsíčně, tedy přes 60 000 Kč ročně navíc — jen kvůli dvěma procentním bodům. Za celou dobu splácení jde o rozdíl v přeplacení v řádu milionů korun.
Experti v tuto chvíli očekávají, že u nejrozšířenějších tříletých fixací by mohly sazby do konce letošního roku napříč trhem dosáhnout úrovně 5,5 až 6 %. Hranice 7 % se pak jeví jako reálný scénář pro případ, že geopolitická situace zůstane napjatá a inflační rizika nepovolí.
Jak se zachovat, pokud hypotéku zvažujete
Pokud stojíte před rozhodnutím, zda hypotéku vzít nyní nebo čekat na levnější časy, odpověď není jednoduchá. Čekání na výrazné zlevnění může trvat podstatně déle, než se dnes zdá. Naopak fixovat sazbu na delší dobu v momentě, kdy sazby rostou, může být rozumná pojistka. V každém případě platí: nepočítejte s tím, že politické sliby o dostupném bydlení změní chování finančních trhů. Ty se řídí inflací, geopolitikou a náklady na peníze — ne volebními programy.