Zpět na blog

Podpojištění firem: škody z výpadku rostou o 30 % ročně

Dagmar_Romkova
3 min čtení
Pojištění podnikání — ilustrační obrázek
Ilustrační foto: Claire Nakkachi / Unsplash

Podpojištění není problém jen domácností — pro české firmy může mít fatální důsledky. Pojištění přerušení provozu (tzv. business interruption, zkráceně BI) patří dlouhodobě k nejpodceňovanějším složkám podnikatelského pojištění. Přitom průměrná finanční ztráta způsobená výpadkem provozu nyní přesahuje 850 tisíc eur — a meziročně roste tempem přes 30 %.

Mnoho podnikatelů si myslí, že mají firmu dobře pojištěnou, protože mají sjednané majetkové pojištění na budovy, stroje nebo zásoby. Jenže to je jen část příběhu. Pokud dojde k požáru, povodni nebo závažné poruše a provoz se zastaví na týdny či měsíce, samotná oprava majetku nestačí. Firma mezitím přichází o tržby, musí platit zaměstnance, splácet úvěry a hradit fixní náklady — a na to majetkové pojištění nestačí.


Škody z přerušení provozu rostou rychleji než majetkové škody

Analýza více než 7 800 pojistných událostí z let 2021 až 2025 ukazuje znepokojivý trend. Zatímco průměrná majetková škoda dosahuje přibližně 500 tisíc eur, průměrná škoda z přerušení provozu je o celých 70 % vyšší. Výpadek provozu tedy v průměru stojí firmu výrazně více než samotná fyzická škoda na majetku.

Nejčastější příčinou těchto ztrát jsou požáry a výbuchy, které tvoří 42 % celkové hodnoty škod. Za devíti z deseti nejdražších mimořádných událostí stál právě oheň. Na druhém místě jsou přírodní katastrofy s podílem 34 %, přičemž z hlediska počtu případů jsou dokonce nejčastější kategorií vůbec. Důležité je, že rozsah ekonomické ztráty nemusí odpovídat rozsahu fyzického poškození — i menší požár v jednom provozu může ochromit celou výrobní skupinu a způsobit ztráty v řádech milionů.


Jak správně nastavit limit pojistného plnění pro BI pojištění

Klíčovým problémem není jen absence pojištění přerušení provozu, ale jeho špatné nastavení. Firmy často sjednají BI pojistku, ale zvolí příliš nízký limit nebo příliš krátkou dobu odškodnění. Přitom obnova provozu po závažné události může trvat měsíce — a v případě specializovaných výrob, kde jsou náhradní díly nebo technologie těžko dostupné, i déle než rok.

Při nastavování limitu je třeba vycházet z reálných čísel: jaké jsou měsíční fixní náklady firmy (mzdy, nájem, splátky), jaký je průměrný měsíční hrubý zisk a jak dlouho by realisticky trvalo obnovit plný provoz. Právě tato „doba odškodnění“ bývá podceňována — pojistky nastavené na tři měsíce nemusí při komplexní škodě zdaleka stačit. Doporučovaný standard se pohybuje mezi 12 a 24 měsíci podle odvětví a složitosti provozu.

Stejný princip platí i u pojištění majetku domácností, kde podpojištění funguje na stejném mechanismu. Pokud má nemovitost hodnotu 8 milionů korun, ale pojistná částka zůstala na 5 milionech, pojišťovna při škodě 2 miliony korun vyplatí pouze poměrnou část — tedy přibližně 1,25 milionu korun místo plné náhrady. Zbývajících 750 tisíc korun jde z vlastní kapsy. U firem jsou čísla ještě řádově vyšší.


Co by měl každý podnikatel zkontrolovat ještě dnes

Revize pojistné smlouvy by měla být pravidelnou součástí finančního řízení firmy — ideálně jednou ročně nebo vždy při větší změně v provozu. Stojí za to prověřit, zda vůbec BI pojištění máte sjednáno, jaký je sjednaný limit plnění a zda odpovídá aktuálním nákladům firmy, jak dlouhá je pojištěná doba výpadku a zda smlouva pokrývá i nepřímé ztráty způsobené výpadkem dodavatele. Prodlužující se dodací lhůty a komplikace v dodavatelských řetězcích přitom v posledních letech výrazně prodlužují dobu, než se provoz vrátí do normálu — a tím rostou i celkové ztráty. Firmy, které mají BI pojištění nastavené podle podmínek před pěti lety, mohou být dnes fakticky podpojištěné, aniž by o tom věděly.

Zdroje

Sdílet článek

Zaujal vás článek?

Kontaktujte nás a probereme vaše možnosti. Poradíme vám s financemi, realitami i pojištěním.

Kontaktujte nás