České čerpací stanice hlásí nejvyšší ceny nafty za více než čtyři roky. Průměrná cena nafty se vyšplhala na 48,39 koruny za litr, zatímco benzin Natural 95 stojí 41,63 koruny za litr – nejdražší za téměř tři a půl roku. Situace se dramaticky zhoršila od začátku konfliktu na Blízkém východě, kdy nafta zdražila o více než 15 korun na litru a benzin o osm korun. Meziročně pak řidiči platí za benzin o 6,58 koruny více a za naftu dokonce o 14,30 koruny více.
Geopolitické napětí jako hlavní viník
Prudký růst cen paliv má jasnou příčinu v geopolitickém vývoji. Ceny ropy začaly stoupat poté, co 28. února zaútočily Izrael a USA na Írán, který následně v odvetě napadl okolní země s americkými základnami. Tento vývoj vyvolal obavy z narušení dodávek ropy z klíčového regionu a způsobil výrazné zdražení na světových trzích, které se okamžitě promítlo do cen na českých čerpacích stanicích.
Vládní zásah: regulace marží a snížení daní
V reakci na rekordní ceny paliv přistoupila vláda k bezprecedentnímu kroku. Od středy zavádí strop na marže distributorů a prodejců paliv na maximálně 2,50 koruny za litr jak u nafty, tak u benzinu. Současně snižuje spotřební daň u nafty o 2,35 koruny za litr – z původních 9,95 koruny na 7,60 koruny. U benzinu zůstává spotřební daň beze změny na 12,84 koruny za litr.
Ministerstvo financí navíc převezme aktivní roli v cenové politice a bude denně stanovovat maximální ceny paliv. První oficiální stanovení ceny proběhne v úterý odpoledne s platností od středy, kdy nová opatření vstoupí v platnost.
Regionální rozdíly přetrvávají
I přes celkově vysoké ceny existují mezi kraji výrazné rozdíly. Nejlevnější benzin aktuálně natankují řidiči v Jihočeském kraji za 41,22 koruny za litr, zatímco nejlevnější naftu nabízí čerpací stanice v Moravskoslezském kraji za 48,09 koruny. Na opačném pólu se nachází Praha, kde řidiči platí nejvíce – 42,40 koruny za benzin a 49,16 koruny za naftu.
Otázka účinnosti regulace
Klíčovou otázkou zůstává, zda vládní opatření skutečně přinesou úlevu řidičům. Regulace marží sice omezí ziskové rozpětí distributorů a prodejců, ale hlavní problém spočívá ve vysokých cenách ropy na světových trzích. Pokud bude geopolitické napětí na Blízkém východě pokračovat, ani zastropování marží nemusí zabránit dalšímu zdražování. Snížení spotřební daně u nafty představuje konkrétní úsporu, která by se měla projevit přímo na čerpacích stanicích.
Vládní intervence do cenové politiky paliv představuje výjimečný krok, který ukazuje závažnost současné situace. Její skutečná účinnost se však projeví až v následujících týdnech, kdy bude jasné, zda dokáže stabilizovat ceny v době pokračujícího geopolitického napětí.